Buď pořád se mnou (z filmu Na pravé poludnie)

^F Buď pořád se mnou, lásko sladká
ten slib ti nevrá ^Gmi tím.
Až prach se ^C7 zvedne po šar ^F vát ^Dmi kách,
^A mé bude ^C7 tvým.

^F Jak dobrý přítel pohleď se mnou
vstříc možná ^F7 trpkým hodi ^B nám ^D7
B a smiř se ^G7 s pravdou nepří ^F jemnou,
^B že ^Bmi i tvůj ^F milý ^B má ^Bmi slabou ^F chvíli,
^B že ^Bmi dostal
^F straš ^Dmi ný ^B strach ^C7 být ^F sám.

^B Přestože vidím kamarády,
^F kterak se ke mně točí zády,
^B věřím, že třeba sám a sám
^F dál pravdu ^F7 mám.

^B V životě asi žádná víra
^F samotná zámky neotvírá,
^Bmi vím, že se musím za ní prát,
^F prát ^Dmi se i ^Gmi s tím, ^B co mně ^C7 sví ^C5+ rá.

Jen ty buď se mnou, lásko sladká,
tvůj úsměv je mé bázně štít.
A tak tu stojím bez pozlátka.
^B Až jednou ^F zmizí ^B co je mně ^F cizí,
^B jen pro tvůj ^Ami ú ^Dmi směv ^B
C7 chtěl bych ^F žít.
Chtěl bych ^B žít, chtěl bych ^F žít.
Chtěl bych ^B žít, chtěl bych ^F žít.
(Chtěl bych žít, chtěl bych žít, chtěl bych žít…)