Janek Ledecký

^D Usnulas jak dítě v ^Ami půli slova ^G bezstarostně ^D nahá
^D noc roztáhla sítě chytla se ^Ami mléčná dráha ^G tak jsem vyra ^D zil
^D Dokud se svět točí ^Ami všechny přání ^G nemusej bejt ^D marný
^D zavázaný voči cestu ^Ami do hvězdárny ^G nazpaměť jsem ^D znal
^D Hvězdář víno nalil a ^Ami jestli prej mě ^G ještě něco ^D trápí
^D pak počasí chválil a moji ^Ami hvězdu přitom z ^G mapy vyma ^D zal
řek mi: ^F byl jsi častej ^G host ^Gmi přání víc než ^F dost ^Ami tohleto je ^G tvý posled ^A ní


®: Má ^D hvězda padá t ^F ak si nech h ^G olka o mně z ^A dát
^D má hvězda padá ^F každej si ^G může něco p ^A řát

^D Padá moje hvězda a ^Ami já mám v hlavě j ^G enom jedno př ^D ání
^D ať se mi to nezdá a tvoje ^Ami klidný spaní ^G nikdo neru ^D ší
^D Cestou jsem se ztratil ^Ami uběhly ^G dny měsíce ^D roky
^D pozdě jsem se vrátil a tak mý ^Ami kroky zněly ^G prázdnou ozvě ^D nou
^F byl jsem častej ^G host ^Gmi přání víc než ^F dost ^Ami tohle bylo ^G mý posled ^A ní


®: Má hvězda padá tak si nech holka o mně zdát...


®: Má hvězda padá tak si nech holka o mně zdát...