Kabát

Spadla klec

Pod černou rouškou stařecká tvář,
ty paní s kosou - co jsi zač?
Podáváš ruku
chlapče tak pojď, tak pojď

Ráno je žlutý po cigaretách,
do hlavy valí se krev
otvírám oči a svět je jako film
rozpíjí se do barev

Vaše pohledy soustrastný, já nečekám na bolestný
ženská co zdála se jedinečná, bez loučení odešla pryč
zabouchla dveře a měj se jak chceš do schránky hodila klíč
rozbíjím zrcadla nechci víc, vidět svou tvář

Křičím strachy už nemůžu dál, příšerný probuzení
k snídani cigaretu jsem si dal a prášek pro zapomnění
Ticho jak v márnici, přemýšlím o šibenici
Chodím od zdi ke zdi sem a tam, hraju si na schovávanou

Sám před sebou se teď ukrývám, už nemám na vybranou
vážu si kravatu z provazu. Nashledanou

Spadla klec, ďábel sám
Spadla klec, na flétnu hrál
Spadla klec, song pohřební
Spadla klec, a na můj účet se příšerně smál

Některý lidi zkoušeli pláč, chudák tak mladej byl
jinej máv rukou bůhví co byl zač, jinak by se nezabil
jak odporný a bezcitný lidi jsou mezi sebou
v mládí mu říkali šibeničník, že roste pro kriminál

život ho složil a on dostal strach, druhý rány už se bál
tak začal pít byl samotář, až jednou

Spadla klec....
...Ďábel se smál, smál, smál....