Kabát

{ V ÚTULCÍCH PRO ZTRACENÝ! }

Jak rozdvojený druhý já
představa dost bláznivá
hračka v rukou dítěte
žena, co se usmívá

podivnej sen se mi zdál
dvojroli jsem v tom snu hrál
Na vlastním pohřbu jsem byl
a na hrob kytku si dal

Jak rozdvojený druhý já
představa dost bláznivá
hračka v rukou dítěte
žena co se usmívá

podivnej sen se mi zdál
dvojroli jsem v tom snu hrál
Na vlastním pohřbu jsem byl
a na hrob kytku jsi dal

V útulcích pro ztracený
upíjí smutek svůj
z čistejch pohárů
vzpomínky štípou na duši
jako hejna černejch komárů

V útulcích pro ztracený
upíjí smutek svůj
z čistejch pohárů
vzpomínky štípou na duši
jako hejna černejch komárů

Kdo to tvrdí, že jsem to já
smíchem zakrývá svůj pláč
možná, že se nepozná
pod maskou skrývá svoji tvář

v tomhle světě je jen strach
barvu černou poznávám
jasně vídám, že jsem svůj vrah
funebráky potkávám

V útulcích pro ztracený
upíjí smutek svůj
z čistejch pohárů
vzpomínky štípou na duši
jako hejna černejch komárů

V útulcích pro ztracený
upíjí smutek svůj
z čistejch pohárů
vzpomínky štípou na duši
jako hejna černejch komárů a

{ Teď budem trošku, nebo hodně potřebovat HELFnout, čili pomoct, neboť máme strašnou žízeň
a sami to nezazpíváme, jak to je tři, čtyři, žízeň a ja ja ja jaj, žízeň ... a ja ja ja jaj }