Dĺžka piesne: 02:33
1) Za zvuku němé hudby ticha,
v závoji protkaném jitřní rosou,
nad strží Hádeckých lomů
držím město ve svých rukou.
2) Město co ožilo dnem novým,
když mlha se zvedá jak plíce nádechem,
lidi se hrnou do ulic,
krev čerstvá proudí do tepen.
R: U nohou mi leží vzkazy bláznů,
co do kamene vložili svůj sen,
možná se rozpustily v prázdnu,
vítr je odvál jako páru nad lomem.
3) Město, co držím v dlaních, chtěl bych pustit
a ruce v křídla roztáhnout,
aby nad vší tou krásou pozemskou
mohl jsem bezstarostně plout.
R: U nohou mi leží vzkazy bláznů,
co do kamene vložili svůj sen,
možná se rozpustily v prázdnu,
vítr je odvál jako páru nad lomem.
v závoji protkaném jitřní rosou,
nad strží Hádeckých lomů
držím město ve svých rukou.
2) Město co ožilo dnem novým,
když mlha se zvedá jak plíce nádechem,
lidi se hrnou do ulic,
krev čerstvá proudí do tepen.
R: U nohou mi leží vzkazy bláznů,
co do kamene vložili svůj sen,
možná se rozpustily v prázdnu,
vítr je odvál jako páru nad lomem.
3) Město, co držím v dlaních, chtěl bych pustit
a ruce v křídla roztáhnout,
aby nad vší tou krásou pozemskou
mohl jsem bezstarostně plout.
R: U nohou mi leží vzkazy bláznů,
co do kamene vložili svůj sen,
možná se rozpustily v prázdnu,
vítr je odvál jako páru nad lomem.