Stanislav Hložek

Víš, jak holce říct že, že se ti líbí?
Ale jé, a že ti chybí.
A ty ne? Hm, se jen ptám.
A víš kde v holkách můžeš si o lásce počíst?
Slova lžou, a co z očí?
Jaké jsou poznáš sám.

Když si pouhým všedním dnem,
jsou zdatný čím jsou,
bezbarvé že žasneš, marně čekáš.
Čekáš záblesk.

Když se střetnou se svým snem,
moc mají úžasnou být beznadějně krásné
až strach máš.

A víš jak holce říct,
že bys chtěl na ní. No těpic, ale ne,
dotyk dlaní a nic víc, to už jsem zvlád.
A víš kde v holkách můžeš se o soku dočíst?
Neřeknou a co z očí? Jaké jsou?
Je tam pád, pád, pád.

I když s jednou dívkou k líbání
denně jezdíš linkou A.
Nemá nám to v očích čím plát.
Zaplát láskou k nám.

S druhou stačí letmé setkání,
jede dolů vzhůru já.
Dotyk očí stačí a už máš rád.

Víš, jak sněžence říct Já chtěl bych tě svézti?
Pardón, vésti. Koukej les, jsi mé štěstí,
mercedes, jsme pěší.
Tak dík, tak ahoj a dík,cesta se točí.
Ale kam? Čtu jí z očí, co je tam,
jsem tam já.

Jak se zdá, ta dívka němá je.
A nevnímá, k naší lásce není třeba slov.
A ctí. Hřmění a snění prožívá.

Nejhezčí a největší, to je láska,
láska - očima.
Čistá, něžná nezná příjmení.