Václav Neckář

Čaroděj, dobroděj má čarovnou hůl.
Čaroděj, dobroděj, má čarovný stůl.
Mávne holí, holub letí,
mávne dvakrát, druhý, třetí,
úsměv dětí čaroděj má rád.

(Čaroděj, dobrodě-ej,
čaroděj, dobroděj)

Čaroděj, dobroděj, plášť ze zlatých hvězd.
Čaroděj, dobroděj, přijďte přesně v šest.
Křišťálovou kouli koulí,
děti ztichnou, očka poulí,
princeznička z kapradí jde spát.

(Čaroděj, dobroděj, čaroděj, dobroděj)

On je můj pán a já jsem pouhý pomocník,
holoubci vzlétli
a já tu sním o tom, že smím
kouzlit sám, sto míčků mám v rukávech.

Čaroděj, dobroděj, má velikou moc,
čaroděj, dobroděj, mávne a je noc.
Vymění za krále eso,
králíčci mu vejce nesou,
z vajíčka pak vylíhnu se já,
čaroděj, dobroděj, čaroděj, dobroděj.

Čaroděj, dobroděj, smíchu plný sál,
čaroděj, dobroděj, pojď, proč by ses bál.
Přináší zas lidem štěstí,
přijď si pro něj na náměstí,
každému z něj tajně kousek dá,
čaroděj, dobrodě-ej,
čaroděj, dobrodě-ej.
Čaroděj, dobroděj.