Horácův pohřební blues (z filmu Limonádový Joe)

Včera ^C řek’ mi vo ní doktor: "Je to s ní moc nahnutý" ^C7
Dneska ^F7 najdu její tělo prostě ^C radlem přikrytý
^G7 Zejtra bude na krchově devět děvčat, devět děvčat jako květ,
ale z ^C7 krchova jen ^G7 vosum se jich
^C potom ^G7 vrá ^G7/5# tí ^C zpět.
Mně ^G7 před očima rázem zčernal celej svět,
teď už ^C je mi všecko šmajfů,
teď už můžu ^G7 zcepe ^C nět. ^{F B F}

Až ^F jednou sklapnu paraple, ^{B F} to bude legrace, ^F7
to ^B teda bude funus, no ^F zkrátka senzace,
teda ^C7 do rakve chci žaket a ^C#7 zlatý prsteny ^C7
aby ^F vyštafírovaly moje tělo studený.
Ten ^D luxus, ten je ^D7 nutnej aby pánbu pochopil
jak ^B7 velkej sem byl sekáč, jak ^D7/5b nóbl jsem si ^G7 žil.

Ten ^C funus jenom tenkrát se doopravdy vydaří ^C7
jestli ^F7 rakev ponesou mi čtyři ^C těžký valchaři.
A ^G že jsem vždycky tropil jenom samou nezdobu,
tak ^C slečny z tingl-tanglu mě šoupnou do hrobu.
A ^G7 potom černá kapela to všechno dorazí,
až ^C na krchově spustí prvo ^C7 třídní odva ^C zy.
Tak ^F9 už jsem teda ^C skončil ten ^F9 srdceryvnej blús,
kerej je tak hrozně smutnej jako
^F9 fu ^E7 neb ^Es7 rá ^D7 ckej ^C#7 vůz ^C .