Argema

1. Prázdné dny já dobře znám,
jsem ve svém světě sám,
věčná tma mě provází,
komu něco neschází?

*: Každý má svá trápení,
tohle nikdo nezmění.

2. Všechna rána stejná mám,
nikdy slunce nevídám,
stejně tvář mi opálí,
oči slzy zakalí.

**: Když uslyším kroky blíž,
cítím, že mě políbíš.

®: Jsi tak něžná, tuším, proč tě jen nesmím znát,
doteky poznávám, jak ústa chtěj se smát,
ruku mi prosím dej, odveď mě někam dál,
a být jen s tebou, to jsem si vždycky přál.

Chtěl bych vidět očí pár,
chtěl bych vidět slunce žár,
jakou modrou nebe má,
koho vlastně objímám?

**: A co vlasy, jaké jsou,
snad mi štěstí přinesou?

®: Jsi tak něžná, tuším, ...

Vždycky přál, být jen s tebou,
jsi tak něžná, odveď mě někam dál,
vždycky přál, být jen s tebou,
jsi tak něžná.