Bílá nemoc

Venku je ^A novej den, už jsi ^D dávno měla ^A jít,
jsi celkem beze změn, já jak ^D blázen ztrácím ^A klid.
Ulicí ^F#mi kráčí chlapík ^D chůzí nejis ^A tou,
v klopě mu ^F#mi vadne noční ^E květ sám s ^F#mi tmou.

Je to ten bílej den, kdy se vrací letní čas,
sladkej hlas do ozvěn, holky nepálí už mráz,
každá si nosí rudou růži bezlistou,
jak hnízdo vosí živý sny dál zvou. ^{D E A}

Ref1: ^E Za řekou motýlů ^F#mi ráj
se svou dávnou extá ^D zí,
^E na trávě malej ^F#mi Kay,
zimní ^D královna ^A právě ^E odchá ^D zí. ^{E
A D A E A}

Tak tu připíjím (už jsi dávno měla jít)
na zdraví Mariím, ať je baví dlouho snít.
Cesta se stáčí, někde v dálce voní strom,
šaty ti smáčí teplej děšť s láskou.

Ref2: Za řekou motýlů ráj
se svou dávnou extází,
jen si tu chvíli hraj
s bílou královnou, co právě odchází.
^{A D A E A}