Dalibor Janda

Jistou nemáš nikdy holku žádnou

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

D Sedávala vždycky v první řadě,
Napůl žena, napůl ještě mládě.
G Slíbil jsem jí mockrát při svém sólu,
půjdem světem s kytarou a spolu. D

Uvěřila snadno tónům písně,
ale doma hlídali jí přísně,
až jsme jednou vymysleli výlet,
měla přijít naše horká chvíle.

®: D Snad jsem si ji měl všímat víc, Emi
A7 Lásky někdy pro pár slůvek zvadnou. D
D Teď už vím a všem můžu říct: Emi
G „Jistou nemáš nikdy holku žádnou.“ A
Snad jsem si ji měl všímat víc,
dotýkat se jejích přání zlehka.
Teď už vím a všem můžu říct:
„Láska je věc neskutečně křehká.“

Když pak večer v kempu u rybníka
Její pohled bleděmodře říkal,
Přijdu k tbě jen co oheň zhasne,
Přikývnul jsem všechno bylo jasné.
®:

Oheň zhasnul, nebyla v mém stanu,
Ani ve svém a noc přešla k ránu
Jako meteor zmizela mi
tak jsme zbyli s kytarou zas sami
Tak jsme zbyli s kytarou zas sami.