Dan Bárta

Za poryvů

Až bude z mé hlavy uma umaštěná boj
druhové nebudou doma nad svými nápoji
po noci té ani doma ani sami…

Utajená cesta vede mezi liánami
v siluetách koridorů zítřek jde za námi
pole vidí, ruce lidí mačetami

Unavení tak jak loni klesneme do sítí
řeč je v jednom ohni, za slova nechytíš
v noci padá k zemi nebe korunami

Papaya ya yaa...

Až bude z mé hlavy uma umaštěná boj
druhové nebudou doma nad svými nápoji
po noci té ani doma ani sami

Otevři bránu to se může, ticha veřeje
času je málo pramínek
na jaguára kamaráde je naděje
nepolekáni že vsednem ještě dnes ráno
to se může
času je málo pramínek
na jaguára kamaráde je naděje
nepolekáni že vsednem ještě dnes ráno.

Papaya ya yaa...

Zakalená řeka teče dlouhými jámami
předposlední bude večer, ty nebo já sme my
opatrní jako voda za vlnami

Opatrní vedle sebe hledíme do kraje
v popelavém teple tebe má vina roztaje
za poryvů třtina šumí jinotaji

Otevři bránu...

Papaya ya yaa..