Daniel Landa

Čas Odejít

V koupelně se ďábel po zdi prochází
když ruka rozechvělá žiletku rozpůlí
Jak perly na zemi, vypadaj prášky rozsypaný
a kruhy pod vočima řeknou, že už je po vůli

Je totiž čas odejít!


Marný by bylo přemlouvání ať ještě chvíli počkáš
spirála skončila, bylo toho dost
Vypadáš komicky, jak figurka z Moliera
jen tady chybí sranda a chybí radost

Je čas odejít!

A slzy rozmazávaj dopis na rozloučenou
až ho fotr bude číst, už tě snad nezbije
Kámoši to nezapijou, protože žádný nemáš
ať dou všichni do háje, umírat těžký je!

Je čas odejít!

Vždycky jsi chtěl bejt rytířem, jak jejich jízda železná
tvrdá je realita, troska zbyla z toho snu
A tak se klížej voči k předlouhýmu spánku
co jak tečka zakončí řadu dlouhejch dnů

Je čas odejít!

Tak zkus bej aspoň jednou rytířem, a řež se v bitvě prohraný
zkus znova vykročit, sil máš ještě dost
Neboj, bude hůř! Tak si šetři bolest!
Pro smrt jsi, hošíku, nevyrost