Devítka

Nepospíchej

Polib mě, lásko, a něco mi přej,
mám to ještě daleko, tak nepospíchej,
zakopneš o mý poraněný sebevědomí
anebo o svůj šíp.
Nech mě to zaplatit a pro dnešek věz,
že se vždycky netvářím jak odkoplej pes,
jsi obyčejná víc, než troufal jsem si přát,
a stále víc svá.

®: Já pro ty krátký chvíle setkání
troufám si psát básně a sám se jim smát
a už se tomu dávno nebráním,
že za slovo i pohled já umím být rád.

Nechci tě zlomit ani nikomu krást,
nechci ti ublížit a nechci tě zmást,
jen chvilku posedět a něco si říct,
víc nemusím mít.
Já nejsem gigolo a neumím hrát
ty vlahý pohledy, jen troufám si přát:
posaď se, lásko, a něco mi přej
a nepospíchej.
®: