Fleret

Jobova zvěst

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

*: Ami Umřela naděje, tak už je v P G án Ami u
a jako posledn Emi í Ami opoušt G í náš sv Ami ět,
je marné chtít pom G oci od Boh Ami a
a zb F ytečné užívat v E ět.
®: Tahle zpr Ami áva je z důvěrných pramenů,
ale st F ejně se uvěřit n E echce,
že vzd Ami ala se jenom tak bez boje
a z F esnula snadno a l E ehce.

1. N Ami a jména n G eslyš Ami í, v hlavách ne G used C á,
n D ikdo se nepochl C ubí, ž Ami e by ji z pr G achu zv Ami edal.

2. Každý jen přemítá o tom, co přijde dráž,
jestli už za žal pít anebo na kuráž.
®: Každý měl ji pod kůží ukrytou
a přál si, ať roste a sílí,
že by byla tak najednou bez sebe
a zmeškala poslední chvíli.
®: Takže naděje už to má za sebou
a pod hlavou zatuchlou slámu,
křičte, lidi, že došlo tu k omylu
a že jde jen o hloupou fámu.

3. Z popela vylétá a míří stále výš,
pomluvou neskoná, ohněm ji nezničíš.

4. Jen ona přežívá, jen na ni vždycky dej,
z oceli křídla má a síly habaděj.