František Sahula

Johanka z Arku
(Sahula / Sahula)

Johance z Arku bylo čtrnáct let a puberta s ní mlátila ode zdi, ke zdi.
Neustále se flákala po zahradě a v nedbalkách provokovala
svého zhýralého bratrance Wilibalda, s kterým neustále cloumal chtíč.
Tak se muselo stát co se stalo ... měla ho tam, ač nechtěla, a ani si čuňák
nesundal brnění.
Já ji varoval, ale přesto se z dívčího traumatu zrodila katastrofa, o které se
dochovaly nepřesné zprávy. A tak se to do dneška učíme v dějepise blbě.
A proto už ...
I: Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam na tebe utrpení.
Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam blbec v brnění. :I ... plechovym !
Tak Jana dorostla do věku, kdy unesla meč a vyhlásila mužům nemilosrdnou
a krutou válku, která neměla konce. Tekly potoky krve a zem se pokryla těly
zohavených mužů, a ženy plakaly - taky děti. Tak ji radši popravili a prohlásili
za svatou. Vidíte kam až vede dívčí flustrace. Tak to byla taková malá hodina
dějepisu od Sahuly. A proto už ...
I: Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam na tebe utrpení.
Johanko z Arku, nechoď do parku,
čeká tam blbec v brnění. : ... plechovym!