Vy jste byl první průvodce, co se mnou chodil stezkou Mohykánů,
po tajuplných ostrovech, kde patnáctiletých je říše kapitánů,
vy jste znal plachty škunerů, co brázdí moře, dokud vítr vane,
i sníh a led a bobří hráz, kde plání sviští trapperovy saně,
mokasínů stopy v písku nad jezerem, které od vás známe,
ty obrázky já dodnes vidím, díky za sny, mistře Buriane!
Jak dým se táhne z táborů, kde písek zlátne a ruch heren kypí,
opuštěnou prérií, kde zbyly kostry indiánských teepee,
vy jste znal ohně stopařů pod Bílou skálou, když noc k lesům padá,
i hřívy černých mustangů, co víří písek Llana Estacada,
ty obrázky mi dodnes září, jako kdyby měly zlatý rám,
na stezky snů a rudých tváří já se zase nocí vydávám.
Stín eskymáckých kajaků, když navrací se z lovů k svému iglů,
i džungli dávných pralesů, kde svítí oči šavlozubých tygrů,
vy jste měl klíčky klukovství, co otvírají dobrodružná vrátka,
tak na loveckých výpravách jsme díky vám nepřicházeli zkrátka,
a život letí jako člun z březové kůry k ohni, který plane,
my stárnem, však sny nestárnou, tak díky za ně, mistře Buriane!
A tak si myslím, že vy pořád u věčného ohně někde v kruhu
sedíte a posloucháte příběhy svých malovaných druhů,
co mají čapky z kožešin a jejich oči ostře hledí do dálky
zpod pestrých čelenek pošitých barevnými korálky,
do jejich tichých vět koluje mezi vámi kalumet,
tak díky, mistře Buriane, díky za ten svět!
po tajuplných ostrovech, kde patnáctiletých je říše kapitánů,
vy jste znal plachty škunerů, co brázdí moře, dokud vítr vane,
i sníh a led a bobří hráz, kde plání sviští trapperovy saně,
mokasínů stopy v písku nad jezerem, které od vás známe,
ty obrázky já dodnes vidím, díky za sny, mistře Buriane!
Jak dým se táhne z táborů, kde písek zlátne a ruch heren kypí,
opuštěnou prérií, kde zbyly kostry indiánských teepee,
vy jste znal ohně stopařů pod Bílou skálou, když noc k lesům padá,
i hřívy černých mustangů, co víří písek Llana Estacada,
ty obrázky mi dodnes září, jako kdyby měly zlatý rám,
na stezky snů a rudých tváří já se zase nocí vydávám.
Stín eskymáckých kajaků, když navrací se z lovů k svému iglů,
i džungli dávných pralesů, kde svítí oči šavlozubých tygrů,
vy jste měl klíčky klukovství, co otvírají dobrodružná vrátka,
tak na loveckých výpravách jsme díky vám nepřicházeli zkrátka,
a život letí jako člun z březové kůry k ohni, který plane,
my stárnem, však sny nestárnou, tak díky za ně, mistře Buriane!
A tak si myslím, že vy pořád u věčného ohně někde v kruhu
sedíte a posloucháte příběhy svých malovaných druhů,
co mají čapky z kožešin a jejich oči ostře hledí do dálky
zpod pestrých čelenek pošitých barevnými korálky,
do jejich tichých vět koluje mezi vámi kalumet,
tak díky, mistře Buriane, díky za ten svět!