Hana Zagorová

Není vám sedmnáct
Leckdo možná by řek
Toužení vyprchá
Časem zbyde jen vztek
Takových je mi opravdu líto
Nikdy neocení mé okouzlení

Když vcházíš ránem
A stříháš pásky dní
Já nevěřím, že stárnem
A cítím jiskření
Co nepřestává
Proud stejně silný jak dřív

Když tě blízko mám
Vždy se tají můj dech
Slyším znít do ticha
Písničku o křídlech
Možná jsou její tóny dnes tišší
Jenže já vím. že jsou barevnější
Když vcházíš ránem
A stříháš pásky dní
Já nevěřím, že stárnem
A cítím jiskření
Co nepřestává
Proud stejně silný jak dřív

Není vám sedmnáct
Leckdo možná by řek
My se mužem jen smát
Co je to vůbec věk
S hloupostí si nelámu hlavu
Jsem bez nesnází, mně nic
neschází.

Když vcházíš ránem
A stříháš pásky dní
Já nevěřím, že stárnem
A cítím jiskření
Co nepřestává
Proud stejně silný jak dřív

Když vcházíš ránem
A stříháš pásky dní
Já nevěřím, že stárnem
A cítím jiskření
Co nepřestává
Proud stejně silný jak dřív