Helena Vondráčková

Hodina bývá dlouho trpělivá
a potom odbíjí - pátá
a tak tu zpívám slova mlčenlivá
o tom, že pomíjí - pátá

Zvonek zvoní
škola končí
po schodech se běží
Novák leze po jabloni
a je náhle svěží
bláznivej den
A já smíchem umírám
kdosi mě kárá a páni
já nenabírám
neboť
pátá právě teď odbila
pátá právě teď odbila
pátá právě teď odbila nám

pátá

Hodina bývá někdy nekonečnou
a pak už odbíjí - pátá
a proto zpívám píseň jedinečnou
právě, že pomíjí - pátá

Zvonek zvoní
škola končí
po schodech se běží
Novák leze po jabloni
a je náhle svěží
bláznivej den
a já smíchem umírám
kdosi mě kárá a páni
já nenabírám
neboť
pátá právě teď odbila
pátá právě teď odbila
pátá právě teď odbila nám

pátá

Zvonek zvoní
škola končí
po schodech se běží
Novák leze po jabloni
a je náhle svěží
bláznivej den
a já smíchem umírám
kdosi mě kárá a páni
já nenabírám
neboť
pátá právě teď odbila
pátá právě teď odbila
pátá právě teď odbila nám

pátá