Helena Vondráčková

Jsou chvíle jako hejna vran,
když se potměšile slétnou ze všech stran.

To se zvládne,
to se zvládne.
Ani nápad,
cíl teď vzdát.
Tak se známe,
potkáváme,
jsi v mé písni,
máš to znát.

Když ční tu hora nesnází,
rada zdá se drahá, jak se přechází.

To se zvládne,
to se zvládne.
Ani nápad,
cíl teď vzdát.
Tak se známe,
potkáváme,
jsi v mé písni,
máš to znát.

Tvůj cíl už na dosah se zdál.
Zmizel v nedohlednu, no tak jde se dál.
V té dráze přes duhový most,
sem tam zastaví tě lidská lhostejnost.

A slábneš, hledáš skrytý kout.
Jenže čas ti nedá chvíli spočinout.

To se zvládne,
to se zvládne.
Ani nápad,
cíl teď vzdát.
Tak se známe,
potkáváme,
jsi v mé písni,
máš to znát.

Tvůj cíl už na dosah se zdál,
zmizel v nedohlednu, no tak jde se dál.
V té dráze přes duhový most,
sem tam zastaví tě lidská lhostejnost.

Jsou srdce, o hladu jdou spát.
Ale stejně touží z mála rozdávat.

To se zvládne,
to se zvládne.
Ani nápad,
cíl teď vzdát.
Tak se známe,
potkáváme,
jsi v mé písni,
máš to znát.

To se zvládne,
to se zvládne.
Ani nápad,
cíl teď vzdát.
Tak se známe,
potkáváme,
jsi v mé písni,
máš to znát.