1. D H álniční pás do tmy se ztr A ác E el,
př H ed námi b A ylo město sp E ící A , E A E
t H o když jsem našel na řadící p A ác E e
tv H oji r A uku čekaj E ící.
Čekala mou už hodnou chvíli,
srdce mi skoro v krku stálo,
pak světla ulic, věžáky bílý,
cesty zbejvalo jen málo.
®: T G#mi ak už to b D#mi ejvá, ž G#mi e noc je kr D#mi átká
E a po ní ráno přijde vš H ední F# ,
n G#mi esmíš se d D#mi ívat zp G#mi átky do zrc D#mi átka,
d E okud se aspoň trochu n H erozední F# .
Snad někdy víc jen ruce poví,
nežli slova při vyznání,
možná se někdy sejdou zase, kdo ví,
je to moje tajný přání.
®:
Hop Trop
