Hop Trop

1. Ležel ^E i jsme dlouho v tr ^C#mi ávě, když se v d ^F#mi7 álce objev ^E il
vlak, co jezdí tudy l ^C#mi íně rychlost ^F# í snad jen pět m ^A il,
z toulek s ^E e nám kámoš vr ^C#mi acel, jak to sl ^F#mi7 íbil dopis ^E em,
každej z n ^G#mi ás už léta m ^F#mi7 yslel, že se p ^G#mi o něm slehla z ^H em.

Zamával a hodil pingl, za ním potom skočil sám,
já v tu chvíli strach měl za něj, ač ho jinak nemívám,
jen se ohlíd’ za vagónem, z čela vlasy odhodil:
"Vezu jednu dobrou zprávu z konce světa, kde jsem byl!"

®: K ^G#mi ousek štěstí já t ^F#mi7 olik jsem si př ^H ál,
že je v ^E e zlatě, já si, pr ^G#mi oklatě, doned ^A ávna myslív ^H al,
m ^G#mi ít kousek štěstí, který, kd ^F#mi7 yž se unav ^H í,
třeba n ^E ajednou se mi n ^G#mi áhodou i do c ^A esty p ^H ostav ^E í.

Jako blázen můžeš kopat, hory hlíny převrátit,
třeba stovky tisíc lopat, ale zlato nenajít,
že mě čeká teď a tady, mohlo mě dřív napadnout,
jsou to dobří kamarádi, no, a tenhle známej kout.

®: + třeba n ^E ajednou se mi n ^G#mi áhodou i do c ^A esty p ^H ostav ^E í ...