Jaromír Nohavica

Po Ladovske zimě
Hrabalovske jaro.
Kde se kurnik šopa,
tolik vody vzalo.

Na kopcach to taje,
sněh skupenstvi měni.
Na přehradach hrázni,
eště o tom nevi.

Za stolem si seďa,
na nohach maju brusle.
Že jim přes hraz teče ?
"Chuj s tym, šak to uschne."

Bez baraku už su
tisicovky lidi.
Zprávy z Prahy mluvi
o pořadne krizi.

Pulmetrova vlna
na město se řiti.
To zas bude metro,
na pul roku v řiti.

Zatim co se v zemi,
města v moře měni.
V Praze už maj zase,
postavene stěny.

Kdyby troška protekla,
zaplavila ulice.
Zachrani to miliarda
z erarni pokladnice.

U socialky v Ostravě,
cikani už stoja venku.
Škromach pry začal rozdavat,
povodňovou rentu.

Že na ni narok nemaji
vysvětlit si nedaji.
Do Štrasburku hned jedou
k soudu to poženou.

Diskriminuje je velice,
a darmo o tom tlachat,
že suche maju silnice,
když gadžo může plavat.

Co je tedy lepči ?
Zima nebo jaro ?
Kdyby se tak lehce,
posoudit teď dalo.

V zimě padaj střechy,
nejezdi Piňdolina.
Na jaře běsni řeky
a vyliza špina.

Tak se všeci držte,
obligátni věta.
Přijde totiž leto
a buh vi, co nas čeka.