Jaromír Nohavica

1. /: ^D Pásával jsem koně ^A u nás ve dvoře,
^D ale už je nepa ^A su, :/
^Hmi chudák, ten je ^A dole, ^D a pán naho ^G ře,
^D všeho jenom ^A do ča ^Hmi su, ^G jó, ^D všeho jenom ^A do ča ^D su.

2. /: Máma ušila mi režnou kytlici,
padla mi jak ulitá, :/
táta vytáh' ze stodoly sudlici:
teď jseš, Jarku, husita, jó, teď jseš, Jarku, husita.

®: /: ^D Hejtman volá:" ^A Do zbra ^D ně,
^Hmi bijte ^Emi pány, ^A7 hr na ^D ně!" ^A7 :/
a ^Hmi mně srdce ^Emi buší, ^A7 lásce ^D dal jsem duši, ^Hmi jen ^Emi ať s námi zůs ^A7 tane. ^D

3. /: U města Tachova stojí křižáci,
leskne se jim brnění, :/
sudlice je těžká, já se potácím,
dvakrát dobře mi není, jó, dvakrát dobře mi není.

4. /: Tolik hezkejch holek chodí po světě,
já žádnou neměl pro sebe, :/
tak si říkám: chlapče, křižák bodne tě,
čistej půjdeš do nebe, jó, čistej půjdeš do nebe.

®:

5. /: Na vozové hradbě stojí Marie,
mává na mě zdaleka, :/
křižáci, kdo na ni sáhne, mordyje,
ten se pomsty dočeká, jó, ten se pomsty dočeká.

6. /: Chtěl jsem jí dát pusu tam, co je ten keř,
řekla:"To se nedělá," :/
když mě nezabijou, to mi, holka, věř,
budeš moje docela, jó, budeš moje docela.

®:

7. /: Už se na nás ženou křižáci smělí,
zlaté kříže na krku, :/
jen co uslyšeli, jak jsme zapěli,
zpět se ženou v úprku, jó, zpět se ženou v úprku.

8. V trávě leží klobouk, čípak mohl být,
prý kardinála z Anglie,
v trávě leží klobouk, čípak mohl být,
prý kardinála z Itálie,
tam v tý trávě zítra budeme se mít
já a moje Marie, jó,
ať miluje, kdo žije, jó,
ať žije historie!