Jaromír Nohavica

^C Copak ^G7 se ti ^C stalo, Kubo, ^F Kubí ^C ku,
ukrad ^G7 li ti ^C balón, Kubo, ^G Kubí ^C ku.
Nevíš, kdy a kteří, Kubo, Kubíku,
věřím, já ti věřím, Kubo, Kubíku.

Zloděj chodí tiše, Kubo, Kubíku,
podrážky má z plyše, Kubo, Kubíku.
Usmívá se, směje, Kubo, Kubíku,
je to zloděj nad zloděje, Kubo, Kubíku.

A to tak nenecháme, Kubo, Kubíku,
a my je pochytáme, Kubo, Kubíku.
Uděláme zátah, Kubo, Kubíku,
budeme jim v patách, Kubo, Kubíku.

Chytnem mrtvé nebo živé, Kubo, Kubíku,
ty můj detektive, Kubo, Kubíku.
Vezmeme si lupy, Kubo, Kubíku,
chytneme ty lumpy, Kubo, Kubíku.

Jsou to zlodějáci hnusní, Kubo, Kubíku,
ale teď už klidně usni, Kubo, Kubíku.

Protože ^C jednou ^G7 všechno, ^C co nám ^F vzali,
^C zpátky k nám se ^G7 přikutálí,
^C zakle ^G7 pe to ^C u dve ^F ří,
a ^C smutný ten, kdo ^G7 nevě ^C ří,
^C zakle ^G7 pe to ^C u dve ^F ří,
a ^C smutný ten, kdo ^G7 nevě ^C ří ...