Jaromír Nohavica

Jarek Nohavica
Láska je jak kafemlýnek

1. ^G Láska je jak kafemlýnek, všechno ^D seme ^G le,
sáhne, sáhne do vzpomínek, teplo ^D po tě ^G le,
^D tvoje vlasy ^Emi havran ^Hmi utkal, ^C moje ^D včelí ^G dech,
^C ty jsi ^D řeka ^G krásně ^Hmi prudká ^C a já ^D tichý ^G břeh.
R: ^C Každý jsme jina ^G čí,
protože ^C kde je voda, je i ^G oheň,
když se ^Ami nám to někdy rozkva ^G čí,
Říká ^D me si: nebuď trdlo, jen si rychle vzpomeň,
^C každý jsme jina ^G čí,
protože ^C kde je voda, je i ^G oheň,
když se ^Ami nám to někdy rozkva ^G čí,
Říká ^D me si: jen si vzpo ^G meň.
*: Jak nás ^Ami celý týden budi ^D7 ly až odpolední zp ^G rávy v rá ^Emi diu,
jak jsem ^Ami nadával, že než bych ^D7 snědl to tvé lečo, ^G to se radši zabi ^Emi ju,
jak jsi ^Ami se mnou prohrávala v ^D7 kostkách šestnáct ^G miliónů ve zla ^Emi tě,
jak jsi ^Ami chtěla ošetřit tu ^D7 včelu, a ta v ^G čela ^C píchla ^G tě.
2. Láska je jak kafemlýnek, všechno semele,
sáhne, sáhne do vzpomínek, teplo po těle,
tobě dali učit třicet dětí, já šel k lopatě,
chodíš domů o půl třetí, a já po páté.
R:
*: Jak jsem ^Ami trnul ve skříni ^D7 na kolejích, zda mě tam ^G vrátná obje ^Emi ví,
jak mě ^Ami objevila: ^D7 ale, pane Nohavica, ^G to jste ^Emi vy?
Jak jsme ^Ami měli geniální p ^D7 lán, jak rozbít hernu ^G u Černé lou ^Emi ky,
jak jsme ^Ami šili z plyše super ^D7 extra uni ^G kátní klobou ^Emi ky,
jak jsme se ^Ami hádali o ^D7 voloviny a ^G zkoumali, z čí to ^Emi bylo viny,
a potom ^Ami nevědě ^D7 li, proč jsme se ^G vlastně pře ^Emi li,
a ^Ami lehali a ^D7 běhali a s ^G pali, ale i ^Emi nespali,
a ^Ami tulili se, ^D7 zubili se ^G ruku v ruce ^Emi vedle sebe,
láska je ^Ami kafemlýnek, ^D šáhne ti ^G do vzpomínek ^Emi ,
všechno ^Ami semele, ^D7 teplo jde ^G po těle ^Emi ,
láska je ^Ami kafemlýnek, šáhne ^D7 do vzpomínek,
všechno ^G semele, teplo jde ^Emi po těle,
láska je ^Ami kafemlýnek, šáhne ^D7 do vzpomínek ^G ...