Jaromír Nohavica

Sudvěj

Dĺžka piesne: 04:43
Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude
vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba
neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude
ještě tolik věcí udělat je třeba
ještě tolik věcí udělat je třeba

Staré ženy nosí haleny z šedého batistu
a když je pánská volenka sedí samy v rohu
kulhavý taneční mistr obrací list po listu
ještě tolik věcí dělat mohu
ještě tolik věcí dělat mohu

Řeka se prodírá koryty a slepými rameny
a pak se v moři doširoka rozprostírá
je čas rozmetávat kameny
a je čas ty kameny sbírat

Rodina sedí v trávě směje se a snídá
je to rodina šťastného malíře Vojkůvky
najednou přilétá straka a žena říká Vida
podívejte děti nese borůvky
podívejte na ni nese borůvky

Tohle co se děje teď už se nikdy nestane
hromničkou na našich hrobech budou naše knihy
vůně milujících se těl jednou ráno vyvane
z té nekonečné tíhy
z té nekonečné tíhy

Napsal jsem dopisy a rozeslal ty dopisy a čekám
s monogramem tiché naděje na poslední řádce
je čas kráčet odněkud někam
a je čas někam se vracet
Ze svého diáře vyškrtávám první umřelé
na třídě Svobody stojím s rukama svěšenýma
mladinké ženy kolem pletou svetry pro své manžele
aby jim nezabylo zima
aby jim snad nezabylo zima

A mně je den ode dne noc od noci stále více chladněji
v průvanech věků mizí mé roky rozmařilé
tohles mi neprozradil Sudvěji ach Sudvěji
že jednou přijde ona chvíle
že jednou přijde ona chvíle

Z mlhy u cesty se vynořili dva bílí bůvoli
něco jim zpívám ale můj hlas zní tak cize
je čas zasévat na poli
a je čas na poli sklízet

V podloubí šternberského hradu u stěny je lavice
sedám si na ni a malíř přináší mi kávu
a v druhé ruce nový obraz jménem Svatá trojice
Bůh na něm snídá borůvky a zrzavou má hlavu

Není ta káva příliš silná? ptá se jeho paní
Ach kdyby manžel nebyl blázen tak jsme dávno bohatí
a malíř Libor směje se a nade mnou se sklání
Co jednou namaluješ to se neztratí
co namaluješ to se neztratí

Tolik kolik je mi teď už mi nikdy nebude
vteřina za vteřinou ukrajují můj pecen chleba
neklepej na dveře posečkej chvíli můj osude
ještě tolik pláten udělat je třeba
ještě tolik písní udělat je třeba