Jaroslav Hutka

Kája

Povím vám příběh jednoho muže
Kdo nechce, tak nerozuměj
Jak ten muž už nic říct nemůže
Už je předem náma zabitej

Na jednom rohu si dovolil říci
Dnes se mi nějak nechce dál
Policajt ho sebral o půlnoci
Protože tam bezdůvodně stál

Jednou dal pusu rozkošný holce
Která kolem kráčela někam
Ale nebylo to slušný, koupil po facce
Vyděšeně na trafouši stál

Potom se Káji uspěchanej zeptal
Kolik že mu ukazuje čas
Ale co vás to zajímá, stejně umřem
V kolik se roděj děti, prosím vás

O půlnoci Kája budí duchy
Faust by z toho zkoprněl
A přes den z nudy plácá mouchy
A do práce nejde šest neděl

Ten moula nebude presidentem
Proč by se taky shazoval
Ten s volnou duší, volným sluchem
Půjde tudy, kudy vítr vál

Shlukli se kolem psychiatři
Karlíku, ty nejseš zřejmě zdráv
Víš, ten kdo šetří, ten má za tři
Lepší je bejt doktorem práv

A nejlepší jídlo jsou smažený játra
Kája jí jen oblohu nebe
Schválně, čeho se zejtra nají
Zřejmě mastnejch myšlenek z tebe

Po všech zemích Kája putovával
Potom se zastavil u nás
Že to chce klid, se dozvěděl v první putyce
A tak poznal, kolik je u nás krás

Ze světa jsme udělali plochou dráhu
On nám na ní kytky zasadil
Jó, nemůžem teď závodit o svou snahu
A tak žalářník klíčem zatočil

Nepočkáme, pojedeme, čas jsou prachy
Každej v svojí mošně Žida má
Kája dělá v řece máchy, máchy
A pak celej den odpočívá

Jó, tak bydelt v nevěstinci
To by si z nás každý dal
Kája včera přespal na silnici
Nula k nule, objev udělal

Hali beli, hali beli, koně v zeli
Kája k ránu s deštěm promlouval
Pokud byste mi to nevěřili
No tak teda půjdu o dům dál

Otloukej se píšťaličko, hlava je tvrdá
Aby nám všem záchod splachoval
Každej, kdo má ústa, slovama mrhá
Kája s kačenama fotbal hrál

Proč nás ten moula otravuje
Mocnej pán mu kopačky dal
Už není Kája, přesto se však poflakuje
Slunce blázní, vítr fouká dál