Jaroslav Samson Lenk

Až mi bude dvacet let

Až mi bude dvacet let, tak koupím sobě loď,
sbalím holku jako květ a řeknu "na loď pojď",
a když se bude zdráhati, když posedne ji strach,
tak hned ji začnu líbati v tý lodi na vlnách,
a když se bude zdráhati, když posedne ji strach,
tak hned ji začnu líbati v tý lodi na vlnách.

Až mi bude třicet let, to budem chlapíci,
všichni budou závidět mi háka na špici,
/: a loď už bude samej šrám, však holka jako květ,
a v lodi malej porcelán mi bude dovádět. :/

Až mi bude šedesát, tak řeknu "johoho",
svý pádlo chytnu zase rád a dám se do toho,
/: dívce zlíbám smutnou líc, pak vobepluju svět,
až mi bude o pět víc, tak snad se vrátím zpět. :/

Až mi bude dvěstě let, to dávno budu spát,
mý kosti budou práchnivět, však přesto bych byl rád,
/: kdyby mý tělo studený do rakve nedali,
i s lodí ať je pohřbený na břehu Sázavy. :/