Ami Chvílema, Dmi chvílema mívám strašný Ami dilema,
E chvílema, chvíle Ami ma,
jestli se naučit Dmi římsky či G řecky
anebo F jestli žít na plný pecky
E chvílema, chvíle Ami ma.
Chvílema, ano, chvílema, růžovými brýlema,
chvílema, chvílema,
vidím svůj život jen v hříchu a flámu,
jindy zas nad knihou hlavu si lámu
chvílema, chvílema.
®: C Co vídám Ami žen, všem se C toužím hodit v Ami plen,
když ty C brýle nesun G dám, v plen hodím se jen Ami sekundám.
®: Co vídám knih, toužím vědět, co je v nich,
nad mou četbou drží stráž přítel můj - páter Koniáš.
Chvílema, ano, chvílema, za prudkými cílema,
chvílema, chvílema,
vyženu zběsile koně své touhy,
kůň však je zchátralý a tratě jsou dlouhý
chvílema, chvílema.
Chvílema, ano, chvílema, unavený mílema,
chvílema, chvílema,
věrného pakoně na cizím pasu
a celé dilema nechávám času
chvílema, chvílema.
®: Mám hrůzu z žen, ani nevycházím ven,
čtu si, ani nedutám, v plen hozen pouze minutám.
®: Mám hrůzu z knih, nechci vědět, co je v nich,
jsou to jen slova, slova, slova, jak říkal Hamlet či Casanova.
Gramotný, ano, gramotný lidi jsou tak samotný
chvílema, chvílema,
proto mě děsí povinná četba
a dilema nade mnou visí jak kletba
chvílema, chvílema.
®: Mám hrůzu z věd, které zaplavují svět,
/: hlásky, slova a souvětí - to je mé směšné prokletí. :/
*: Ch Ami vílema ...
Jiří Dědeček
