Ami Línou chů F zi má a Ami očí pár jak snář,
F moc ráda Ami městem bloumá,
F a ve výk Ami ladech zkoumá,
G svou krásnou tvář.
Línou chůzi má a místo vět jen smích,
svět vůbec málo vnímá,
jak Růženka co dřímá,
a líbat jí je hřích.
Ami I tvé sk C ráně G zšedno Ami u, holka bláhová,
každého C z G nás jed F nou hrobník pochová.
Ami Kéž by C ti už G příval Ami závoj z očí smet,
věř mi C i G já míval F těch tvých šestnáct let.
Línou chůzi má a v hlavě jen pár snů,
ať svět se rve a svíjí,
jí zdá se jaksi míjí,
běh příliš všedních dnů.
Jiří Schelinger
