1. C Život G je pro mě obnošená vesta, Ami vše co se dalo, dávno už jsem prožil,
teď už mi G zbývá jenom jedna cesta, vst C říknout F si tro C chu C7 jedu do žil
Pár ka F pek utrejchu jsem Fmi požil a zítra zase pro změnu,
C v případě, že Ami bych ještě ožil, D kuli hla G vou proženu (pro koho,pro ženu)
2.To jsem si říkal, když mi bylo dvacet, když nevěděl jsem kudy dál,
až dobrý přítel vrazil mi pár facek a pak se všemu se mnou smál.
Dva roky na to, to jsem se zas vešel, pro tu co měla oči jako mandle,
co měla pro mě, když jsem se s ní sešel, polibky s chutí cukrkandle,
pro níž jsem došel k rozhodnutí, že život pes je buď jak buď,
a nikdo, že mě nedonutí, abych ho žil, když nemám chuť.
3.Tu opět přítel objevil se náhle, nadávky jeho vyřkne z plných plic,
to byly kapky do mě duše zpráhlé a z té mě smrti nebylo zas nic,
až jednou lehl jsem si na koleje, neb jsem měl v duši zas nějaký zmatek,
ležel jsem dlouho, vlak však stále nejel a pražce tlačily mne do lopatek
dobytčí vlak do městských jatek, měl ukončit mě trápení,
byl všední den a přece svátek, dobytčí vlak měl zpoždění.
4.Čekal jsem přítel zda-li se mi zjeví, aby mě vyrval smrti že klína,
nejde a nejde, asi o tom neví, tak jsem se zvěd a šel jsem do kina.
Život je pro mě obnošená vesta, na jeho nudu právem stěžuju si,
to říká sotva jeden člověk ze sta a ostatní se divit musí.
A proto kdo si neví rady, ten ať se smíří s osudem,
my dokaváde budem tady, tohle říkat nebudem.
5.Život je pro mě obnošená vesta, šedá a nudná, jak račte znát,
to říká sotva jeden člověk ze sta a ostatní se musí smát
Jiří Suchý
