Julián Záhorovský

Obraz D.G.

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

Es , As , Es , As

Es I když venku svítá, vše se As chvěje
všechna Es tajemství jsou skryta v barvách As čaroděje
Jsem Es poslední tah štětcem pro Doriana As Graye
já chci jen Es porozumět věcem, co se As děje, že je...

Cmi V barvách smutné duhy jsem Rainman s B dluhy snění
jsem sluhou As do setmění, snad se to změní
Cmi Jen ať prasknou vzteky nevdě B čníci za doteky
mizím z As kartotéky, chci jen utéct někam s někým

Cmi V kruhu slepých lidí jsem snad Es jediný, kdo vidí
už mě As nikdo neošidí, jsem tak blízko
Cmi V kruhu slepých lidí jsem snad Es jediný, kdo vidí
už mě As nikdo neošidí

Už nepočítám vrásky ve své tváři
vždyť rám je napolovic prasklý vlastním stářím
znám doteky jen za skly a frázi "jak se daří?"
jak jsem přebarveně šťastný, že musím tam kam patřím,
za skříň
pro pár přání, pro teplo z dlaní

V barvách smutné duhy jsem Rainman s dluhy snění
jsem sluhou do setmění, co se mění
Jen ať prasknou vzteky, nevděčníci za doteky
mizím z kartotéky, chci jen utéct někam s někým

V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí
už mě nikdo neošidí, jsem tak blízko
V kruhu slepých lidí jsem snad jediný, kdo vidí
už mě nikdo neošidí

Cmi V barvách smutné duhy splatím Es všechny dluhy
jsem účet za As dobrodruhy, kůň, co čeká na ostruhy
Cmi V domě, kde si zvykám, už i sám Es sobě vykám
se silou As trosečníka už neutíkám
Jen Cmi stojím v proudu drzé Es řeky, pro tu As chvíli
a pro útěky
Cmi sním si příběh Es křehký, napůl As sám a napůl...