Karel Gott

Kdo dá ti růže bílý,
kdo tvář k tvý skráni schýlí,
modlím se, modlím, kéž jsem to já.

Až přejde léto v září,
kdo spláchne pláč ti z tváří,
modlím se modlím, kéž jsem to já.

Kdo noc ti zkrátí,
dárkem dar splatí,
kdo smích ti vrátí,
tvým ohněm vzplá.

S kým dojdeš, lásko k cíli,
kdo dá ti růže bílý,
modlím se, modlím,
kéž jsem to já.

Kdo noc ti zkrátí,
dárkem dar splatí,
kdo smích ti vrátí,
tvým ohněm vzplá.

S kým dojdeš, lásko k cíli,
kdo dá ti růže bílý,
modlím se, modlím,
kéž jsem to já.

Ó, kéž jsem to já.