Karel Gott

^Ami Oči barvy holu ^D bí, ^Dmi řasy ^Ami černé,
^F vás nechal ^G7 já s chutí ^C lhát,
ten ^Ami kdo se pochlu ^F bí, ^G že mu ^Emi jsou
ženy ^Ami věrné, ^F nemů ^G7 že je ^Ami znát.

Slova chuti medový, srdce jásá,
jó znal je též jiný pán,
a přestože to vím, musím říct,
je to krása, být obelhán.

Já ^D končím tyhle ^Ami řádky a ^D dávám si inze ^Ami rát,
^D že koupím skříň na po ^Ami hádky a ^D dál je sám budu ^E psát.

Ústa barvy třešňový v době zrání,
vás nechal já přísahat,
tam v lese borovém, jó tam
za svítání a nechám příště rád.

Já končím tyhle řádky
a dávám si inzerát,
že koupím skříň na pohádky
a dál je sám budu psát.

Oči barvy holubí, řasy černé,
vás nechal já s chutí lhát,
ten kdo se pochlubí, že mu jsou
ženy věrné, nemůže je znát.

Slova chuti medový, srdce jásá,
jó znal je též jiný pán,
a přestože to vím, musím říct,
je to krása, být obelhán.