Karel Gott

Smejvám lásku v lázních,
z duše lásku smejvám,
lidem k smíchu bejvám,
ať se nesmějou.

Smejvám stopy rtů a vášní,
je to vážně zvláštní,
že se nesmějou.

Smejvám se rtů tvoje ústa,
nemůžou tam přece zůstat,
když jsi milhostejná,
když tě jinej má.

Kejvám, štěstí pán Bůh dej vám,
já tu lásku smejvám
s dobrou náladoou.

Smejvám se rtů tvoje ústa,
nemůžou tam přece zůstat,
když jsi lhostejná,
když tě jinej má.

V lázních z duše lásku smejvám,
lidem k smíchu bejvám,
ať se nesmějou.

Smejvám z očí, rtů a tváří
stopy dívky Máří
s bílou heladou.