1. D Slunce je zlatou skobou Hmi na vobloze přibitý,
G pod sluncem A sedlo kože D ný, A7
D pod sedlem kůň, pod koněm Hmi moje boty rozbitý
G a starý A ruce sedře D ný.
R: D7 Dopředu G jít s tou A karavanou Hmi mraků,
schovat svou G pleš pod A stetson děra Hmi vý,
/: jen kousek Emi jít, jen A7 chvíli, Hmi do soumra Emi ku,
až tam, kde Hmi svítí město, F# město běla Hmi vý. :A7
]
2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.
3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.
R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/
4. D Slunce je zlatou skobou Hmi na vobloze přibitý,
G pod sluncem A sedlo kože D ný, A7
D pod sedlem kůň, pod koněm Hmi moje nohy rozbitý
G a starý A ruce sedře D ný.
R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
Karel Kryl
