Karel Kryl

^Emi Nosíme z módy ^Ami kopretiny, ^Emi čímž okrá ^H dáme s ^Emi táda ^H7

a ^Emi vůl, kdys’ jméno ^Ami obětiny, ^Emi je titul ^H7 kama ^Emi ráda,

^Ami na obou nohách vietnamku ^Emi a jako komfort ^H7 hlavu,

^Emi na klopě placku ^Ami jak psí známku - ^Emi znak ^H7 příslušnosti k ^Emi davu.

I naše ^Ami generace má svoje ^D prominenty,

program je ^G rezignace ^Ami a facky ^H7 argumen ^(H) ty,

potlesk je k ^Emi umlčení a pískot ^Am na pochvalu

a místo ^C přesvědčení jen pití ^H piva - z žalu.



Pod zadkem stránku Dikobrazu, vzýváme zlatý tele,

sedáme v koutcích u obrazů, čekáme Spasitele,

civíme lačně na měďáky, my - Gottwaldovi vnuci,

a nadáváme na měšťáky, tvoříce Revoluci.

I naše generace má svoje kajícníky

a fízly z honorace a skromné úředníky

a tvory bez svědomí a plazy bez páteře

a život v bezvědomí a lásku - k nedůvěře.



Už nejsme, nejsme to, co kdysi, už známe ohnout záda,

umíme dělat kompromisy a zradit kamaráda

a, vděčni dnešní realitě, líbáme cizí ruce

a jednou zajdem na úbytě z tý smutný revoluce.

I v naší generaci už máme pamětníky

a vlastní emigraci a vlastní mučedníky.



Rec: ^Emi A s hubou rozmlácenou dnes ^H7 zůstali jsme ^Emi němí,

ne, nejsme na kolenou - ryjeme ^H7 držkou v ^Emi zemi! ^Emi6