Karel Kryl

Tekuté písky

Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )

F G C F E Ami
Jak je to Ami hezké, E když se někdo Ami žení,
jak je to F smutné, Dmi když se (G) někdo G vdává,
gumový kotouč Dmi bije do hra E zení,
chybějí Ami branky, E(G) nikdo (E) nepřih Ami rává.
V ruině C fasád, skrytých za le G šení,
zestárlí mla (G7)F za kvar (G7) týr a Ami stravu,
vlečem se G(Dmi) časem, Dmi(G7) zpola udu E šeni
v tekutých Ami píscích E(G) gubernijních Ami mravů.

Zabouchli dveře? Dereme se zadem,
zakleti v Knize lesů, vod a strání,
nařvaná tlama hlásá za výkladem,
že konec snů je koncem milování.
Gumový kotouč bije do hrazení,
není-li v kapse, nikdo nerozdává,
ne, není hezké, když se někdo žení,
ne, není smutné, když se někdo vdává.

Být špatným hercem - nad to v světě není:
není-li dramat, stačí operetka,
gumový kotouč bije do hrazení,
nelze-li zkraje - tedy odprostředka.
Husita spílá obrněným vozům
a čas si žádá ledakterou hlavu,
zbudeš-li bez ní - k čemu je ti rozum
v tekutých píscích gubernijních mravů?

Lešení skrývá paranoiu fasád,
žvanění tupců místo rozhovoru,
než v klidu zdechneš, nezbývá než nasát,
utopit zbytek odvahy a vzhůru.
Vyplníš jméno, místo narození
a sumu cifer, jež se nepřiznává,
tak už to bývá, když se někdo žení,
tak už to bývá, když se někdo vdává.

Ze školy děti nesou vysvědčení,
zdalipak tuší, o čem se ti zdává,
když v noci žehlíš, stárnouc nad pečení?
O troše lásky, jíž se nedostává?
Nakoupíš chleba, vodu po holení
a zapřeš víru, jež se nevyznává,
tak už to bývá, když se někdo žení,
tak už to bývá, když se někdo vdává.

Mlčení skrývá paranoiu žití,
mlčíš a zdobíš okna pro oslavu,
víc nežli duše platí živobytí
v tekutých píscích gubernijních mravů.
Z bouřlivé vášně letmé pohlazení,
němota padá na zamrzlou vodu,
gumový kotouč bije do hrazení
a jen pár týdnů zbývá do rozvodu.