Karel Plíhal

Kučeravý listonoš mi přines psaní
s modrou pečetí.
Řek' mi dobrý den a rozplynul se
v šeru schodů vzápětí.
Známka byla vzácně zlatá
na ní želva v závoji.
Kde tu drzost vzít
a dopis otevřít
když vím že obálka se nikdy nezahojí.

Dal jsem dopis pod polštář
a nechal jsem si jeho obsah zdát.
Psal mi jeden vetešník
že svou minulost prodal by mi rád.
Tak jsem ji koupil za dolar
a chodím s ní už deset jar.
Když kluci na mě vtip si brousí
usmívám se pod licousy.
Hodinky mi jdou o sto let zpět
Život je sladký
jen o sto let zpátky...