Klíč

1. Byl jest sličný rytíř z cínu
či snad lancknecht mušketýr
na poličce v polostínu
barevný měl štít i knír
nad hlavou meč nehýbá se
není slyšet bitvy řev
tak tu stojí v plné kráse
chce být tvůj a chce prolít krev
a co růže která vadne
v čínské váze opodál
za okny už podzim chřadne
ona natruc voní dál
kolik plátků ještě zbývá
zrcadlo má matný jas
na sebe se růže dívá
chce být tvá a chce přelstít čas

2. A ta růže co se tváří že se jí čas netýká
přes den pyšně vůkol září v noci tajně naříká
okamžik se nedá vrátit marně čekáš na zázrak
nechceš-li mou lásku ztratit neříkej "ještě ne až pak"
a ten rytíř co se věčně chystá ztéci lásky věž
na poličce nekonečně vymlouvá se je to lež
ten kdo váhá nese vinu buďto útok nebo krach
ty jsi jak ten rytíř z cínu cit je cit ale strach je strach

3. A tak v prvním chvatu mládí klečíš lásce u nohou
koho kdo tu vlastně svádí slova nic už nezmohou
jí je mdlo a dech se tají a ty rudneš jako rak
oba chcete být už v ráji peklem tam cesta vede však
končí téměř bezúhonně tahle věčná balada
končí pro nás ne však pro ně to vás jistě napadá
byl jest jeden sličný inu to už znáte a tak dál
a ten v něžném polostínu dívce prý růži na klín dal.