Leoš Mareš

Lži jsou jako dešť

Celý čtyři století příběh Romea zná svět
Jen se svojí Julií žil lásku jak má bejt
I nám to hezky začalo do řeči jsme se prostě dali
Byla jsi tak krásná tebe Kapuleti adoptovali.
Myslel sem že je to navždy na věčnost krát dva Nechtěl sem hrát na pravdu,nedráždit rukou lva
Ale najednou to cejtim sevřelo se mi břicho
Teď nebude to dej mi pusu či porušíš ticho
Prej je tu ještě někdo,kdo chce ti jednou říkat ženo
Předpověď se mění nad Veronou zataženo.
Tak sem asi druhej,to teď asi letí
Lepší je bejt druhej než třetí.

Lži jsou jako déšť
Lži jsou jako déšť

Lži jsou jako déšť,co skrz naskrz tě promočí
Jel sem ve vlaku důvěry,kde nebyl ani průvodčí
Tvoje tvář ja krásná na všechny se směje
Řekneš teď to nejde zavolám ti a už zase leje.
A proti týhle vodě vážně nemůžu tě chránit
Chceš bejt s někym jinym nemůžu ti bránit
Když sme byli spolu mělo to silný stránky
A teď už jen slyšim vstoupili jste do hlasový schránky
Já nejsem žádnej Romeo a Shakespeare to ví
To co uměl jeho inkoust prostě moje srdce neumí
Vim bojovat bych měl proti všem a všemu
Vážně chci tě moc,ale za jakou cenu.

Lži jsou jako déšť
Lži jsou jako déšť

Vim,že sem se nezeptal jestli sem tu jediný
Snad si mi ani nelhala,bylo to tak nevinný.
Jenže nevinný lži nejsou jako nejsou suchý slzy
Můžeš s nima ublížit a pak tě to mrzí

Lži jsou jako déšť
Lži jsou jako déšť