Lucie Bílá

Zivot Vypadal Krasne

Život vypadal krásnĕ
Ty ses smál
až si cenil dásnĕ.
Všechno bylo tak skvĕlý
Mohli jsme dĕlat všechno
co jsme chtĕli

Po zábradlí jsi přešel
starej most
a já ti žrala každou pitomost
Dneska už se ti tak nedvořím
A z trpajzlíka obra nestvořím

Já jsem v stohlavým davu
Vidĕla vždycky jenom tvoji hlavu
Bylo to až moc skvĕlý
A všemu kolem sme tak rozumĕli

Trochu si hrát a k tomu hodnĕ lhát
Po ránu bdít a ve dne usínat
A stvořit jenom otřepanej sen
A tomu přece vĕří blázen jen

Trochu si hrát a k tomu hodnĕ lhát
Po ránu bdít a ve dne usínat
A stvořit jenom otřepanej sen
A tomu přece vĕří blázen jen

Všechno bylo tak skvĕlý
Mohli jsme dĕlat všechno
Co jsme chtĕli
Probdít třeba tři noci
Ve dne se válet
Jak dva mloci

Po zábradlí jsi přešel
starej most
a já ti žrala každou pitomost
a jásala jakej si samorost
najednou toho bylo víc než dost