Marta Kubišová

Donchuán s klarinetem

Ten můj má ďábla v těle Tváří se vždycky směle Umí to na mě skvěle hrát Hodí mi na krk smyčku Říká pojď na lavičku Zdržím tě na chviličku rád. Ten tvůj je pouhý břídil Posměch by u mě sklidil U mě by nevyřídil víc No vážně Jen můj má u mě šanci Zmírám když mě při tanci Líbá ach s nonšalancí líc. Říká mi sladká slova Líbá jak Casanova Ten můj se ovšem chová líp Omdlím když na parketu Slyším tón klarinetu Ten tón mě raní jako šíp Hloupá to tvoje mládí Ten tvůj diletant svádí Ten můj ten řádí umí hrát Jak Armstrong Jak sníh celý sál taje Když můj své sólo hraje Slyším jak hraje Mám tě rád. Koukám že klarinetem Ten pán nám hlavy plete Musí se uznat umí hrát No prima Neví však kam to spěje Neví co se v nás děje Neví že obě se chcem vdát Neví že obě se chcem vdát Vdát.