Marta Kubišová

^E Náš konec je ^G#mi nablízku,
^C#mi mou adresu ^G#mi v notýsku
^G přeškrtej a ^D nevolej mi ^F# víc, ^H7 ou-ou-ou-ou.

Tvý psaní ti zpátky dám,
jsou pro mě jen starej krám
^G Nabírám je ^D špičkou ^Hmi na stře ^E víc.

^A Láska ^D tvá se ^A stá ^D vá
^G# oprej ^C# skanou ^G# zíd ^C# kou.
^H Čas už ^E pokyn ^H dá ^E vá
^F#7 udělat tečku ^H7 za povídkou.

Můj obrázek roztrhej, bílej papír místo něj
do rámečku můžeš si teď dát, ou-ou-ou-ou.
Dál už o nic neběží, vím že málo záleží
na tom jestli jsi mě míval rád.

Láska tvá se stává oprejskanou zídkou,
čas už pokyn dává udělat tečku za povídkou.

Můj obrázek roztrhej, bílej papír místo něj
do rámečku můžeš si teď dát, ou-ou-ou-ou.
Dál už o nic neběží, vím že málo záleží
^G na tom jestli ^D jsi mě ^Hmi míval ^E rád,
^G#mi ó– ^A ó– ^E -ó ^D , ^E , ^D , ^E -ó.