Interpret: Martin Maxa
Martin Maxa - Dům na konci města (akordy)
Transpozícia ( -2 -1 0 +1 +2 )
CAmiFG
Znám Cdům na konci Amiměsta,
stranou Fod lidí a v něm Gbledá nevěsta
Cprochází řadou svých Amikomnat
a není Fbez viny, že líné Gvteřiny
jedna druhou tak pomalu střídá
ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul,
že byla hříšná a marnivá
a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá.
Tenkrát před léty věci se zdály
jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce
po ránu nad hrnkem kávy
cítit se bez viny zatímco vteřiny,
ty malé zlodějky kradou mu z mládí
to člověk osudu snadno a bez studu
naučí vzpírat se a trochu lhát
protože netuší, že hřích pod retuší
je hříchem Cdál. AmiFG
®: DmiPár kroků Cod ráje stihne tě
Fdéšť a z tajných Cpřání
je rázem jen Amiiluze pouhá Dmina kůži smáčeAminá
Dmiteď náhle Cbledá je ve smyčkách
Fcest ztracená Cholka
jen které Amise do duše divná Dmipředtucha tiše Fvkrádá
V patách zdivočelá smečka
vzpomínek krade Ti dech z plic
ta z lovců nadělá oběti
prošlý směnky dávno už neplatí
a koně zchvácení klesají v opratích
kolem se kruh zvolna uzavírá,
byla to past a v ní žádná škvíra
Tě nespasí, co víc - málo máš času
snad jednou pochopíš jak se to mohlo Cstát
přece Aminejsi už holkaF mladá G
to Cznáš dávno Aminejsi už holka Fmladá. G
Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu,
pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat
proč květy nevoní a nikdo nezvoní
a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce
a v tiché garsonce gramofon dohrál – jen deska praská
a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.
Znám Cdům na konci Amiměsta,
stranou Fod lidí a v něm Gbledá nevěsta
Cprochází řadou svých Amikomnat
a není Fbez viny, že líné Gvteřiny
jedna druhou tak pomalu střídá
ten kdo čas uhranul, zřejmě si umanul,
že byla hříšná a marnivá
a že jí za pýchu samotou v přepychu potrestá.
Tenkrát před léty věci se zdály
jasnější nad slunce, kdo by chtěl navěky v garsonce
po ránu nad hrnkem kávy
cítit se bez viny zatímco vteřiny,
ty malé zlodějky kradou mu z mládí
to člověk osudu snadno a bez studu
naučí vzpírat se a trochu lhát
protože netuší, že hřích pod retuší
je hříchem Cdál. AmiFG
®: DmiPár kroků Cod ráje stihne tě
Fdéšť a z tajných Cpřání
je rázem jen Amiiluze pouhá Dmina kůži smáčeAminá
Dmiteď náhle Cbledá je ve smyčkách
Fcest ztracená Cholka
jen které Amise do duše divná Dmipředtucha tiše Fvkrádá
V patách zdivočelá smečka
vzpomínek krade Ti dech z plic
ta z lovců nadělá oběti
prošlý směnky dávno už neplatí
a koně zchvácení klesají v opratích
kolem se kruh zvolna uzavírá,
byla to past a v ní žádná škvíra
Tě nespasí, co víc - málo máš času
snad jednou pochopíš jak se to mohlo Cstát
přece Aminejsi už holkaF mladá G
to Cznáš dávno Aminejsi už holka Fmladá. G
Až se ten dům na konci města ztratí v břečtanu,
pak možná bledá nevěsta pochopí v nádheře komnat
proč květy nevoní a nikdo nezvoní
a proč ta její vášnivá láska je s dechem u konce
a v tiché garsonce gramofon dohrál – jen deska praská
a kdo je bez viny umělé květiny mu zavoní.