Martin Maxa

Nocni Motyl

Zvědavá, slepá noční můra
netuší co se stane.
Přiletí, a pak - prostě smůla,
v žáru petrolejky náhle tiše vzplane.

Přiletí a svý křehký tělo
promění v bílej plamen.
Teď už vím co mi dojít mělo,
přesně tohle se mi lásko jednou stane.

Jednou mě v noci promění v popel výheň tvých žhavých úst,
zajiskří oči a rázem přeskočí prvních pár ohnivých jazyků.
Kdoví proč zaváhám, možná jen ze zvyku
nad tebou zakroužím, skloním tvář k ramenům,
a pak svůj křídel pár předhodím hladovým plamenům.

Co tě znám, jsem jak ten noční motýl,
jenže vím co se stane.
Přiletím, a pak žádnej rozdíl,
i mý tělo nad tvou petrolejkou vzplane.

Jenže já s chutí to svý tělo
přiložím do plamene.
Do žhavý vlídný řeky, kterou
sotva něco vrátí zpátky do pramene.

Jednou mě v noci...