Až jednou Dmi smrt rozbije F mříž věze B ní našich Dmi těl
slepý duše vykro F čí popr B vé ze svých Dmi cel,
popr B vé ze Dmi svých C temných B cel.
Až se nám oči zahledí skrze hlínu na měsíc
slepý duše vykročí poprvé k řece Styx,
poprvé k řece Styx.
Před posled F ním sou C dem se už B drama neko C ná
všechny F dávno una C vil věčnej B spor o du C še
a tak už jen F ďábel a C Bůh se tu B přou o slo C va
i když F myšlenky C všech, co tu B zbyli,
C opustili soudní B síň.
Kolikrát jen přikryl už sníh bílý kosti
i nejlepších z nás co už spí na věčnosti,
co už spí na věčnosti a tiše sní.
A těžko říct, zda-li Bůh, zda-li Bůh anebo ďábel,
který z nich, který z nich bude řečnit naposled.
který z nich bude řečnit naposled.
®:
Martin Maxa
