Michal Prokop

Dokud nám krev proudí
a barvu má jak víno z Francie
je proti nám kdo nepije
kdo holku z klína pustí
a nejí když se před ním prostře stůl
na toho vola vemte hůl
jámu si kopá kdo o vodě chce žít
po nás potopa

Jak rozkvetlý kytky
holky svoje sukně roztočí
plamínky svíček do očí
noc je ještě mladá
mladý holky krásný jako sen
a starý báby z kola ven
jámu si kopá kdo o vodě chce žít
po nás potopa

Až přijde čas v prach obrátí
všechno cos miloval a pro co jsi chtěl žít
marně se ptáš stejně ti nikdo nepoví
jak dlouho ještě smíš po tý cestě jít
dneska je naposled

Víno už se pění
muzikanti ladí z pohárů
a když nenaladí nevadí
kdybych prohrál v kartách
poslední groš a neměl za co pít
tak štěstí v lásce budu mít
jámu si kopá kdo o vodě chce žít
po nás potopa

Jen jednou jít po cestě smíš
ta cesta skončí tam kde sám se zastavíš
jen jeden svět a jedno slunce hřeje nás
když padnou samý šestky ráno vyjde zas

Jen jednou jít po cestě smíš
ta cesta skončí tam kde sám se zastavíš
jen jeden svět a jedno slunce hřeje nás
když padnou samý šestky ráno vyjde zas
dneska je naposled