Mňága A Žďorp

Nedotýkej se mě!

chodíme tiše kolem sebe

lednička přede tma světlo přikrývá

nevím co říct nechci nic slyšet

mám hloupej pocit že už nic nezbývá



mraky se plazí po mokrých střechách

prostředkem města teče unavená řeka

a já se dívám co všechno odplouvá

jsem vyrovnanej - kousek chybí kousek přebývá



nedotýkej se mě!

nedívej se na mě!

nemluv na mě!

zůstaň se mnou!



je mi jasný že není lehký se mnou být

zkus teda jěště jednou sněhuláka zapálit

je mi jasný že se teďka cejtíš jako ohlodaná kost

se usměj - už jsme se nabrečeli dost



nedotýkej se mě!

nedívej se na mě!

nemluv na mě!

zůstaň se mnou!

zůstaň se mnou!